Haló Noviny 06.09.2003

Lužičtí Srbové čelí asimilačnímu tlaku

PRAHA - Návštěvu německého kancléře Gerharda Schrödera využili lidé, kterým není lhostejný osud lužickosrbského národa, k protestu proti rušení základní školy druhého stupně v Chróscicích a plánovanému rušení dalších škol.

Padesátitisícový národ podobné kroky velmi ohrožují. Demonstrující dali jednoznačně najevo, že slovanský národ utopený v německém moři má u nás věrné přátele.

Demonstrace na podporu Lužických Srbů začala včera půl hodiny před polednem na Malostranském náměstí. Sešlo se na ní několik desítek občanů. Protest pořádala Společnost přátel Lužice, jejíž představitelé také k shromážděným promluvili. Přítomni byli i politici, kteří se o osud malého národa zajímají. Aktivně se shromáždění a následného pochodu Prahou zúčastnili poslanci Jaromír Kohlíček (KSČM) a Robert Kopecký (ČSSD). Ze SRN pak přijel poslanec saského zemského sněmu Haiko Kozel (PDS). Zaznívala varovná slova. Situace, kdy saské úřady oznámily s okamžitou platností uzavření jedné z mála ryze lužickosrbských škol, je kritická, řekl Hanuš Hartel, místopředseda SPL. Lužičtí Srbové čelí velice silnému asimilačnímu tlaku německého okolí, dodal. Národní školy jsou pak podle Hartela místem, kde je identita udržována. V uzavření významné školy proto SPL spatřuje otevřený útok na národní identitu nejmenšího slovanského národa. Nastalá situace je podle SPL varující i pro českou veřejnost. Ukazuje se totiž, že instituce EU nezajistí samy o sobě ochranu zájmů malých národů. Předseda SPL Leoš Šatava vidí řešení v pozitivní diskriminaci lužickosrbského národa. Německo si musí uvědomit svoji odpovědnost, kterou k Lužici má, uvedl. Bez pomoci Německa nemohou Lužičtí Srbové přežít. Německo a saská vláda musí ukázat dobrou vůli a stát za Lužickými Srby. Vždyť jsou to jejich občané, podotkl.

Po projevech se průvod demonstrujících vydal k velvyslanectví SRN a k budově české vlády, kde byly předány otevřené dopisy. Ve Strakově akademii v té době jednal premiér Vladimír Špidla (ČSSD) s německým kancléřem Gerhardem Schröderem, na kterého si pak protestující počkali . Při jeho odjezdu pak hlasitě skandovali hesla na podporu Lužických Srbů. Kancléř přitom ze svého luxusního vozu pokynul lidem rukou, na které se skvěl masivní prsten.

Skandování znělo Prahou

Lidé, kteří včera přišli vyjádřit podporu Lužickým Srbům, nezůstali pouze u projevů a aklamací. Vlály národní vlajky. Nad hlavami se objevily transparenty. Neničte kulturní unikát, Národ potřebuje své

školy, Srbové beze škol- Lužice bez Srbů. Slova více než výmluvná. Při protestním pochodu také znělo hlasité skandování - Srbové zůstanou!, Srbové jsou tady! nebo Chróscicy nedáme! Před budovou vlády se pak iniciativy chopil poslanec Robert Kopecký (ČSSD), který do oken Strakovy akademie provolával Vivat Srbija! Při odjezdu německého kancléře se pak úspěšně zhostil organizace skandování. Zpívala se také lužickosrbská hymna, prostor dostaly i národní verše.

Kdo je Společnost přátel Lužice

Organizace, která uspořádala včerejší demonstraci, působí u nás již od roku 1907, kdy čeští a lužickosrbští studenti založili v Praze Lužickosrbský spolek Adolf Černý. Společenské zvraty, na které nejsou naše dějiny skoupé, přinášely různá omezení a vzmachy organizace. Několikrát také změnila jméno. Po roce 1989 došlo k rozštěpení SPL. Vzniká Spolek česko-lužický, který obnovil vydávání Česko-lužického věstníku. Členové SPL se naopak soustředili na pořádání přednášek. V letošním roce se členské základny obou organizací sloučily do jednotné SPL, která si klade za úkol obnovit původní rozsah činnosti. Předsedou SPL je Leoš Šatava, místopředsedy pak Radek Čermák a Hanuš Hartel.

Otázka pro

poslance Roberta Kopeckého (ČSSD)

Proč myslíte, že je důležité podpořit Lužické Srby v jejich snaze zabránit likvidaci národního školství?

Myslím si, že zachování lužickosrbského jazyka, školství a kultury by mělo být i naší, českou prioritou. Lužickosrbská kultura je totiž součástí celoevropské kultury a navíc tento národ si podporu rozhodně zaslouží. Je to národ plný pořádných, pracovitých a krásných lidí.

Vyučování v lužické srbštině je ohroženo

Dvě otázky pro předsedu Společnosti přátel Lužice Leoše Šatavu.

- Mohl byste shrnout požadavky Společnosti přátel Lužice, které sem dnes přicházíte vyjádřit?

Cílem této demonstrace je fakt, že německá vláda zavírá od letošního podzimu druhý stupeň lužicko-srbské školy v Chróscicích. Problém je v tom, že vlastně celá ta oblast kolem Chróscic je národně vůbec nejuvědomělejší a nejzachovalejší. Je to jediná oblast v Lužici, kde je mateřským jazykem lužická srbština. A my chceme upozornit na to, že tady to jádro celé oblasti, kde žijí Lužičtí Srbové, bude ohroženo.

Nejde však pouze o tuto školu, jakožto školu. Jde o apel na saskou, německou vládu, aby ukázala dobrou vůli a neaplikovala mechanicky předpisy platné v školském systému na lužicko-srbské školy, kde je nutno postupovat citlivěji. Chceme, aby regionální i celoněmecké úřady pochopily, že jde o existenci celého jednoho malého národa.

- Má vystoupení vaší Společnosti souvislost s návštěvou německého kancléře Gerharda Schrödera?

Pochopitelně tato akce je časována u příležitosti této návštěvy. Zároveň jsme panu kancléři napsali otevřený dopis, ten bude předán na německém velvyslanectví. Taktéž české vládě bude doručena jedna kopie.

Rozhovor Haló novin s poslancem Jaromírem Kohlíčkem (KSČM)

Německo by mělo uznávat práva menšin

- Myslíte si, že požadavky Lužických Srbů jsou oprávněné?

Jsem tady právě proto, že jsem jeden ze členů skupiny přátel Německa cítím za povinnost upozornit kancléře Spolkové republiky Německa na to, že tak bohatý stát jako je Německo by měl dodržovat elementární práva národnostních menšin. Jestliže na území České republiky může být třicet škol s polským vyučovacím jazykem, jestliže na území Německa ze šesti tzv. lužicko-srbských škol pouze dvě vyučují alespoň částečně v lužicko-srbském jazyce a jedna z nich má být zrušena, je to skandál. Je třeba s tím něco dělat, a proto při každé příležitosti, při každé návštěvě německých státníků v Čechách jsem u toho a snažím se s nimi diskutovat na téma, jak je možné, že Německo nemůže dodržovat alespoň ty zásady, kterými se řídí Česká republika, přestože se navíc nemůže s Německem co se financí týče, srovnávat.

- Jak byste charakterizoval přístup německých úřadů k této problematice?

Byl jsem při tom, když se Saský stát snažil zavřít poprvé onu chróscickou školu z důvodu špatného stavebního stavu. Osobně jsem jak zedník pracoval s Lužickými Srby a domnívám se, že tady problém není. Problém je skutečně v tom, aby Němci, ať už prostřednictvím Saského státu, Braniborského státu nebo Spolkové vlády, uznávali práva národnostních menšin a snažili se rozvíjet jejich národnostní život, alespoň na té úrovni jako se o to snaží Francouzi v případě bretonské menšiny a další rozhodně chudší národy, jako je např. český národ v případě polské menšiny.

Problém je, že Lužičtí Srbové nikdy neměli svoji státnost a že po celé generace se Němci snažili zdůrazňovat, že to není úplný národ, že je to pouze národnost a je to neschopné etnikum, které si není schopné vládnout.

Schröder jednal v rychlém tempu s českými politiky

Česká republika a Německo musí překlenout minulost a společně hledět do budoucnosti. Tak prý zní poselství, s nímž do Prahy zavítal německý spolkový kancléř Gerhard Schröder. Svou návštěvu zahájil na Pražském hradě setkáním s prezidentem Václavem Klausem.

Jsem tu jednoduše proto, abych dal zřetelně najevo, že Česká republika a Německo mají veškeré důvody hledět kupředu. A že to, co příležitostně vedlo k nedorozuměním nebo k různým názorům, náleží minulosti už kvůli tomu, že tato země příští rok vstoupí do Evropské unie, a už kvůli tomu, že máme odpovědnost v neposlední řadě za mladé lidi, řekl Schröder po setkání s českým prezidentem. Prezident Klaus dodal, že pokud jde o česko-německé vztahy, mají s kancléřem blízké názory. Dodal, že mluvili i o Evropské unii. Řekl, že spor o budoucnost EU podle něj nespočívá v problematice vztahů velkých a malých států.

Myslím, že s panem kancléřem Schröderem na tyto věci máme velmi blízké a podobné názory a že jsme si velmi dobře vědomi křehkosti toho, jak máme zacházet s minulostí, přítomností a budoucností, komentoval Klaus po setkání téma česko-německých vztahů. Novináři nemohli z časových důvodů klást oběma politikům žádné otázky a briefing se omezil jen na prohlášení Schrödera a Klause. Položit kancléři otázku, kdy nám Němci vrátí a do kostelíků opětovně osadí zvony, které ukradli za druhé světové války, se proto Haló novinám nepodařilo. Setkáním s prezidentem zahájil německý kancléř jednodenní odloženou návštěvu České republiky. Původně měl přijet už loni v březnu, svůj pobyt v Česku ale odsunul po výrocích tehdejšího premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích. Zeman zcela oprávněně nazval sudetské Němce Hitlerovou pátou kolonou a Schröder z vnitropolitických důvodů trucoval .

U Špidly dostal plaketu

Česko-německé vztahy jsou nyní na nejlepší úrovni ve společných dlouhých dějinách, shodli se v Praze na tiskové konferenci předsedové vlád obou zemí Vladimír Špidla (ČSSD) a Gerhard Schröder. Německý kancléř několikrát zdůraznil, že ke zklidnění atmosféry přispěl velkou měrou právě Špidla. Německý kancléř předtím převzal plaketu od České rady pro oběti nacismu. Novou medaili dostal jako vůbec první osobnost, a to za zásluhy o odškodnění nuceně nasazených. Schröder uvedl, že ho ocenění velice dojalo. Řekl, že vždy považoval za svoji povinnost alespoň nějak přispět ke zmírnění následků války. Podle něj není možné vytěsnit z debat minulost, neboť lidé se z ní musejí poučit, ale zároveň je prý nutné, aby nepřevážila nad budoucností.

Pithartovi dal nezávazné sliby

Schröder po jednání s předsedou Senátu Petrem Pithartem (KDU-ČSL) přislíbil, že Německo v roce 2006 důkladně přezkoumá nutnost prodloužit na další roky přechodné období, které si podobně jako Rakousko vymínilo v obavách z přílivu pracovních sil z ČR. Omezení začne platit po vstupu ČR do EU v příštím roce. Pokud by se po dvou letech ukázalo jako zbytečné, Německo už na něm nebude trvat. Slíbil, že to po dvou letech skutečně důkladně prověří. A když se ukáže, že to bylo zbytečné, tak se to odvolá, uvedl šéf horní komory parlamentu. Řekl, že Schrödera k takovémuto postupu vyzval. Podotkl, že Češi si na členství v Unii cenili právě možnosti volného pohybu pracovníků.

Schröder také Pithartovi podle jeho očekávání řekl, že v tuto chvíli je naplněna jen polovina pracovních míst, které podle vzájemných dohod mohou obsadit Češi v Německu.

Oba představitelé spolu hovořili také o mezivládní konferenci, která se bude týkat budoucího uspořádání EU. Podle Pitharta nelze očekávat, že ČR bude předem se vším souhlasit. Na druhé straně jsem ho ujistil, že nejsme odhodláni cokoli blokovat, vytvářet nějaké uzavřené koalice, řekl předseda Senátu.

Připravili Jiří OVČÁČEK, Robert KVACSKAI a Milan ROKYTKA

6. září 2003, (jov, rob)