Lidovky 05.09.2003

V Praze demonstrovalo 30 lidí za zachování lužickosrbské školy

Na Malostranském náměstí v Praze se sešlo asi třicet lidí. Nelíbí se jim, že se v saských Chrósčicích ruší druhý stupeň lužickosrbské školy. Protestující předali petici na německé velvyslanectví. (5. září 2003) Zdroj: MAFA, Zdroj/Autor: Dan Materna

PRAHA 5. září (ČTK) - Proti zrušení druhého stupně lužickosrbské základní školy v Chrósćicích v Sasku dnes na pražském Malostranském náměstí protestovalo asi třicet lidí. Poklidná akce měla upozornit na problém této školy při dnešní návštěvě německého kancléře Gerharda Schrödera v České republice.

"Nutnost zachování jazyků a kultur je v nynější Evropě chápána jako cennost. Německo by si mělo uvědomit odpovědnost, kterou vůči Lužickým Srbům má," prohlásil na shromáždění Leoš Šatava, předseda Společnosti přátel Lužice. Právě v Chrósćicích je podle něj z celé oblasti, kde Lužičtí Srbové žijí, "nejsrbštější" atmosféra. Chrósćice jsou symbolem problémů Lužice, podotkl Šatava. Asimilace této národnostní menšiny podle něj pokračuje i v současné době. V letošním školním roce tak do škol, kde se vyučuje v jejím mateřském jazyce, nastoupilo jen mezi 50 až 60 dětmi.

Účastníci protestu předali petici proti zrušení chrósćické školy na německém velvyslanectví, kam se vydali s vlajkami a transparenty. V plánu mají upozornit na problémy chrósćické školy i před budovou Úřadu vlády, kde očekávají německého kancléře.

Děti z lužickosrbské menšiny v Německu mají nyní možnost navštěvovat dvě čistě lužickosrbské školy a zvláštní třídy v dalších šesti školách. Třídy ale musí mít nejméně 20 dětí a těch nyní kvůli klesající porodnosti ubývá.

Školy navíc pro Lužické Srby neznamenají jen vzdělávací instituce. Srbská škola je podle nich jedním z mála posledních veřejných prostorů, kde mohou uplatňovat živě svou mateřštinu, kde mohou děti vyrůstat v přirozeném jazykovém prostředí a mohou utvářet své národní vědomí.

Vleklý spor kolem uzavírání tříd s lužickosrbskou výukou v německé spolkové zemi Sasko provázely konflikty již v roce 2001. Tehdy byla uzavřena jedna třída a nakonec celá střední škola s lužickosrbským vyučovacím jazykem v obci Crostwitz. Osudy slovanské menšiny v Německu a německé v Česku se dostaly i na pořad Česko-německého diskusního fóra.

Společnost přátel Lužice považuje nynější uzavření školy za podkopávání snahy mnohých evropských i německých institucí o podporu menšin. V neposlední řadě jde podle ní také o porušení mezinárodních závazků spolkové republiky.

jd/viv/zr/rot

Špidla a Schröder si pochválili vztahy Německý kancléř se sešel i s prezidentem Klausem

Premiér Vladimír Špidla a německý kancléř Gerhard Schröder. Zdroj: Foto LN

PRAHA 5. září 2003 | 14:20 Česko-německé vztahy jsou nyní na nejlepší úrovni v historii, shodli se dnes v Praze předsedové vlád obou zemí Vladimír Špidla a Gerhard Schröder. Německý kancléř několikrát zdůraznil, že ke zklidnění atmosféry přispěl velkou měrou právě Špidla.

"Vztahy mezi Českou republikou a Německem jsou snad na nejlepší úrovni v dějinách, a že jsou to dějiny dlouhé," řekl Špidla. Schröder uvedl, že se slovy českého premiéra souhlasí. Při obědě pozval Schröder svého českého kolegu na oficiální návštěvu Spolkové republiky. "Řekl, že se těší na shledanou se Špidlou v Berlíně," uvedla mluvčí české vlády Anna Stárková.

Německý kancléř na tiskové konferenci dvakrát zdůraznil, že na zlepšení situace mezi oběma zeměmi má velký díl zásluh právě Špidla. "S radostí se připojuji k pozitivnímu hodnocení česko- německých vztahů premiéra Špidly, který osobně významně přispěl k tomu, že nemáme prakticky žádné problémy," uvedl Schröder. Předseda České rady pro oběti nacismu Oldřich Stránský kancléři předtím předal plaketu za to, že přispěl k odškodnění nuceně nasazených a k usmíření mezi národy.

Ocenění od obětí nacismu

Toto ocenění dostal Schröder jako vůbec první osobnost. Německý kancléř uvedl, že byl velice dojat. Řekl, že vždy považoval za svoji povinnost alespoň nějak přispět ke zmírnění následků války.  Podle něj není možné vytěsnit z debat minulost, neboť lidé se z ní musejí poučit, ale zároveň je nutné, aby nepřevážila nad budoucností.

Česko-německé vztahy vlády obou zemí staví na společné deklaraci z roku 1997. Atmosféru ale narušovaly debaty o poválečných událostech, hlavně o odsunu některých sudetských Němců. Kritické hlasy přicházely hlavně z Bavorska. Situace a slovní přestřelka vyvrcholila loni, když expremiér Miloš Zeman nazval sudetské Němce Hitlerovou pátou kolonou. Schröder následně odložil plánovanou návštěvu Prahy. "Diskuse o minulosti bude pokračovat, ale nesmí dominovat a zastínit budoucnost," řekl Schröder k dotazu na své loňské rozhodnutí.

Špidlova vláda přijala letos v červnu usnesení, podle něhož byl odsun z dnešního hlediska nepřijatelný. Slova lítosti nad možnými křivdami zazněla i přímo od Špidly při jeho projevu v rakouského Göttweigu. Vstřícně se tento rok vyjádřil i český prezident Václav Klaus.

Na Hradě bez otázek

Ještě před setkáním se Špidlou zavítal kancléř na Pražský hrad.  "Myslím, že s panem Schröderem jsme si velmi dobře vědomi křehkosti toho, jak máme zacházet s minulostí, přítomností a budoucností," komentoval schůzku prezident Václav Klaus. Novináři nemohli z časových důvodů klást oběma politikům žádné otázky a briefing se omezil jen na prohlášení Schrödera a Klause.

Prezident Václav Klaus přijal na Pražském hradě německého kancléře Gerharda Schrödera Zdroj: Foto LN

Schröder ocenil i postoj českého prezidenta a premiéra k otázce česko-německých vztahů, který rovněž klade důraz na společné směřování k budoucnosti. "To společně s česko-německou deklarací skutečně tvoří velmi dobrý základ pro společné přemýšlení o budoucnosti a práci na tom, aby se Evropa stala naším společným místem politických aktivit a samozřejmě i hospodářské činnosti. Jsem si zcela jist, že se to povede," podotkl předseda německé vlády.

Německý politik se s českými ústavními činiteli bavil i o Evropské unii. Z vyjádření Schrödera a Špidly vyplynuly názorové rozdíly na otázku budoucí ústavy EU. Zatímco Schröder varoval před snahou o změnu mnoha částí návrhu ústavy EU, Špidla míní, že existují otázky, o kterých lze jednat, a že návrh lze změnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí.

Prezident Klaus Schrödera ujišťoval, že podle něj hlavní problematika související s budoucí evropskou ústavou není spor velkých a malých zemí. Kancléř zase předsedovi Senátu Petru Pithartovi přislíbil, že Německo v roce 2006 přezkoumá, zda je nutné zachovat přechodné období omezující volný pohyb pracovních sil. Omezení začne platit po vstupu ČR do EU v příštím roce. Schröder se sešel i s šéfem sněmovny Lubomírem Zaorálkem.

30 demonstrantů za zachování lužickosrbské školy

Během kancléřovy návštěvy také protestovalo kolem třicet lidí z České republiky i Německa proti zrušení druhého stupně lužickosrbské základní školy v Chrósćicích v Sasku . Zamýšlené rušení školy podle demonstrujících může znamenat vážné ohrožení budoucnosti lužickosrbského společenství. Předali proto otevřený dopis na německém velvyslanectví a na Úřadu vlády, kde jednal premiér Vladimír Špidla s kancléřem Gerhardem Schröderem.

Kancléř na tiskové konferenci uvedl, že v Německu žije osm milionů cizinců a příslušníků národnostních menšin, pro které jeho vláda dělá hodně. "Pokud jde o konkrétní případ jedné školy, jde o záležitost příslušných zemských úřadů, v tomto případě saských, které kancléř nemůže nijak ovlivnit," řekl.

Děti z lužickosrbské menšiny v Německu mají nyní možnost navštěvovat dvě čistě lužickosrbské školy a zvláštní třídy v dalších šesti školách. Třídy ale musí mít nejméně 20 dětí a těch nyní kvůli klesající porodnosti ubývá. Společnost přátel Lužice považuje nynější uzavření školy za podkopávání snahy mnohých evropských i německých institucí o podporu menšin. V neposlední řadě jde podle ní také o porušení mezinárodních závazků spolkové republiky.

Čtk